Aby se jehly neztratily

Potřebovala jsem udělat něco malého, co bych brzy dokončila. Při pohledu na svůj starý odrbaný jehelníček byla volba tématu jasná. Potřebuji nový. A když už se s ním budu dělat, může být i krásný, to neuškodí.

Inspirovala mě knížka předloh od Maria Diaz, zalíbily se mi malinké žluté růžičky. Trošku jsem si je upravila, aby ozdobily plošku jehelníčku. Našla jsem doma jakýsi zbytek modré Aidy (opravdu vůbec nevím, kde jsem k němu přišla, nepamatuji se, že bych takovou někdy kupovala). Působí to na mě tak starobyle, kombinace žlutých růžiček na modrém podkladu je nezvyklý, ale mně se líbí (musím zkrátka vždycky všechno dělat trochu jinak). Takže dnešní den, kdy nemusím do práce, strávím odpočinkem od velkých projektů.

Zde je zajímavé porovnání, jak vypadá výstup z programu Pattern Maker (dále jen PM) a jak potom vypadá realita. Víte, barvičky v PM jsou trochu posunuté – světlé ještě světlejší a tmavé trochu tmavší, než je fyzická barva mulinky. A tak návrh může vypadat jako přesvětlený, ale vyšitý obraz se pak jeví jako tmavý.

jehelnicek-navrhjehelnicek-09

Nejdříve jsem vyšila pomocnou mřížku a pak celý motiv, barvu po barvě.

jehelnicek-01

jehelnicek-02

jehelnicek-04

jehelnicek-06

jehelnicek-08

jehelnicek-09

Látku jsem ustřihla 8 nitek od vzoru a k tomu stejně velký čtverec na zadní stranu. Můžete si připravit i rožky, neboť přebytečný materiál by dělal při jejich zakládání problémy. Nestřihněte však příliš hluboko, v tomto případě maximálně 5 nitek od vzoru. Osobně stříhám rožky až těsně před jejich zapracováním, abych minimalizovala jejich roztřepení.

jehelnicek-10

Šev povedu 3 nitky od vzoru, vně bude viditelná ještě jedna nitka, za kterou je látka přeložena, okraj založen dovnitř. Mám tedy látku zahnutou čtyři nitky od vzoru. Totéž zrcadlově se zadním dílem. Oba díly jsem přiložila k sobě se zahnutými (nejlépe zažehlenými) okraji a sešila přesně dírku po dírce (propichuji tedy čtyři dírky najednou) předním stehem normálně na viditelné lícové straně (aby byly obě strany švu stejné na rubu i na líci) tam a cestou zpátky vyplním prázdná místa – žádné sešívání po rubu a převracení.

jehelnicek-11

jehelnicek-12

Nejdříve jsem sešila rovné části, rožky jsem nechala volné a ponechala jsem si dostatečně dlouhé konce šicí nitě na všech stranách. Sešívání jde dobře, když je látka vzorně srovnaná, aby všechny čtyři vrstvy k sobě dírkami lícovaly – je nutné pohlídat první tři stehy a pak už se látka rovná sama, takže není problém propíchnout všechny čtyři dírky jedním vrzem.

jehelnicek-13

Zbývá zapracovat rožky (zde jsem zvolila zaoblený tvar přes dvě nitky). K zapošití využiji ponechaných konců nití, které se uprostřed sejdou. Svážu je uzlíkem, který je skrytý mezi oběma látkami a konce nití protáhnu dovnitř jehelníčku, takže nikde netrčí a nemohou se uvolnit. Poslední rožek před uzavřením využiji k vycpávce, případně vsazení ozdobného poutka a teprve potom zapošiji.

jehelnicek-15

A jehelníček je hotový (omlouvám se za nekvalitní fotku).

jehelnicek-foto

Miroslava Zudová

Tvůrce vyšívaných obrazů.

Podívejte se do Obrazárny nebo si přečtěte Můj příběh.

Komentáře

    Přidat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *